Sdružení čs. zahraničních letců, Svaz letců ČR a společnost AVIATIK s.r.o. si vás dovolují pozvat na XXI. reprezentační letecký ples, který se uskuteční 11. února v Lucerně.

Hraje orchestr Karla Vlacha. Zpívá zpěvačka Dasha. Vystoupení leteckých modelářů. Bohatá letecká tombola.

Přijďte podpořit letce z 2. světové války a skvěle se pobavit!
Je 

Lístky k zakoupení zde.

Slavnostní kolona sanitek z posledního dne RR2011

A je to. RR2011 skončila.. sice to bylo zase dost náročné, ale zase to stálo za to! Ve čtvrtek večer jsem přijel, a v sobotu v podvečer mě to "vyplivlo" z toho šíleného kolotoče. Není čas vnímat čas! Měl jsem práci od sedmé rání do čtvrté ranní. 21 hodin na nohou je prostě hodně, jenže nelituji!
V pátek ráno jsem se vzbudil ve svém autě, složil sedadla a připojil se k první projíždějící sanitce. Bylo to kolem půl osmé. Sanitka jela podle itineráře a stejně jako loni byl první úkol pod lanovkou na Přemyslově. Následoval jsem první mezinárodní team který šel k zásahu. Na nic jsem se neptal a vždy se snažím odhalit pointu sám. 
Nebudu rozebírat odbornou stránku věci, odborník nejsem, ale šlo o záchranu 16ti měsíčního dítěte v křečích a bezvědomí, které po dvou minutách zásahu přestalo dýchat. Musím se přiznat, že mi při tom shonu běhal mráz po zádech.. Po dalších několika minutách resuscitace se objeví mladší bratr, který podá záchranářům bonbóny, co dal svému sourozenci. Záhada byla vyřešena.
Na druhý úkol vedla cesta lesní, celkem rozbitá. Blaváci jeli hrozně pomalu, navíc jsme se zasekli když vyvážecí souprava nakládala fůru dřeva. Dojeli jsme na místo druhého úkolu, kde v úvíznutém autě zůstala těhotná žena, která odmítala veškerou léčbu. Transport do porodnice nutný.
Další část - jízda v sedáku na laně - tipuju tak 100m. Extra body mohla posádka získat za koupel v potoce! :)
Dál jsem se sanitek už nedržel a jel jsem pod Dlouhé Stráně na hromadné neštěstí. Úkolem posádky bylo správně třídění zraněných, nějaké tepenné krvácení, pneumotorax, pak základní zaléčení, žádné extra fígle.
Následoval Musil. Vysoká glykémie pracujícího, velmi bohatého podnikatele. Zajímavá byla arogantní hysterická manželka mající "všude známé", která vyhrožovala posádce problémem, pokud vše nebude ok. Dodatečná otázka zněla jak zjistit glykemii, když přístroj ukazuje "HI". :)
Nejlepší denní úkol byl podle mne U srubu. Posádka vešla do scény s recepčním, hledat volající o pomoc. Ti nebyli k nalezení a při nahlédnutí do koupelny se objevil silný záblesk. Posádka měla zajistit místo vypnutím pojistek, zavolat policii a hasiče kvůli bezpečnosti a v koupelně se objevil jejich kolega, omráčený elektickým proudem. Musím říct, že to byl šok nejen pro mne. Způsob jednání zbylé posádky se trošku změnil a tady šlo hlavně o celkem stresovou situaci a reakce teamů! Některé reakce posádek mi zas přivodili husí kůžy. Dojemné :)
Tři noční etapy se letos odehráli v obci - žádný výjezd na ČH sedlo se nekonal. První kde jsem byl.. Auto, do kterého se nedalo nijak dostat, kolemjdoucí zavolal záchranku, protože už několik hodin tam jsou "uvězněny" dvě osoby - žena a muž. Při sexu muž umřel, měl 150kg a pootevřeným zadním okýnkem nešlo posádce nic zásadního udělat. Při úmyslu zavolat hasiče paní křičela, že hasiče ne, že její manžel má dneska službu. Takže trochu panická situace. :)
Další kousek byl na nádraží, v opuštěném vagónu squotovali tři mladí lidé. Důležité bylo najít jednoho z nich, schovaného za krabicí, pod dekou a zfetovaného toluenem. Perlička je, že některé zahraniční posádky si myslely, že toluen pacient požil a ne, jak je v tuzemsku běžnější, čichal.. zajímavé.. 
Poslední úkol přivezli Řekové. Lidé v Řecku poslední dobou nemají peníze na školky a dávají děti na hlídání prarodičům. Tam děti často nachází jejich léky (myslí si, že bonbóny) a požijí je. Pak je na posádce zjistit co a kolik. Tady byla zpestřením matka dítěte, lékařka v nedaleké nemocnici. Byla na posádku celkem sprostá, když mluvila s paramedikem, chtěla někoho "se vzděláním" a vyžadovala okamžitý odvoz k ní, což by ale bylo špatně. 
Aby byla RR kompletní, muselo se stát něco na ostro. Tentokrát jsem se do toho přimotal taky - jel jsem na jeden noční úkol za sanitkou.. ve stejném okamžiku jsme zahlédli v příkopě chlápka, který byl totálně dodřený, od krve, roztrhanou košili a lezl po čtyřech... našrot! Tak jsme ho chtěli dovézt domů - jenže byl celý od krve a do záchranky ho nechtěli - vtipné.. naštěstí jsme vyzvěděli, že bydlí jen kousek.. nakonec jsme ho nechali v hospodě po cestě k němu domů, kde měl kamarády.. ošetřit nechtěl/nepotřeboval..

No byl jsem toho plný, zimomriavky mnou několikrát proletěli. No,, než jsem si lehnul ve tři ráno do auta, tak jsem si říkal, že bych si na lepší spaní mohl dát pivo.. zcela nečekaně jsem se ve vinárně zasekl a šel spát za světla.. v pět..šest..? Uf.. to se mi nestalo několik let.. 
Ráno - spíš teda v poledne - se jelo na vyhlašování výsledků. Dokonce v tom nečase přistál i vrtulník - Jelda ho navedl precizně mezi auta, ceduli a sebe - už jsem skoro utíkal, že vrtulule něco trefí.. Nebudu se tady rozepisovat o výsledcích, ty jsou na oficiálních stránkách, ale národní kategorii RLP vyhrála naše Jeseníky Rescue Team - takže obrovská gratulace!! Nebát se zavolat v Jeseníku záchranku! :))
Musím moc moc poděkovat celému realizačnímu teamu RR, kteří mne poušteli opravdu všude a byli  - jako vždy - moc milí. Tito lidé musím říct udělali pro urgentní medicínu mnoho. Některé lidi už na RR potkávám patnáct let - když mi bylo 16, motal jsem se kolem RR1996, obdivoval jsem je všechny, hrozně mě to tehdy chytlo a od té doby jsem si nechal ujít snad jen dva ročníky. Všechny posádky mají můj obrovský respekt. Každý z nich někdy zachránil aspoň jeden lidský život - za což jim všem patří velké, neoddiskutovatelné DĚKUJI!

A tak se stalo. Sobota 21.5. 2011 byla plná. Od rána se nafukovaly klouzačky a skákací hrady pro děti, stánkaři rozbalovali nepřeberné množství čehokoliv, chystal se zvuk pro kapely, moderátory a v deset hodin ráno se chystala Zlatohorská Císařská garda k prvním výstřelům u Penzionu Rejvíz, aby probudili pastýře Gilla, aby svým klíčem odemkl mechové jezírko.. Gardu následovala spousta lidí ze širokého okolí. Jestli můžu tipovat, tak to bylo několik set lidí! Jak jsem psal v pozvánce, potkal jsem spoustu lidí - až z Brna i Prahy.. Garda pozdravlia Kiosek Oldy Peška, Penzion Rejvíz Zdeňka Adamce, Hanuláků Palouček s občerstvením, Poledníkův ranč na Orlím vrchu, Hlobílkovic Chatu Svobodu a nakonec Jirkův Penzion Orlík, kde se také na chvíli Garda usídlila, dostali guláš a pivo a po několika chvílích, po vystoupení několika souborů na hlavním pódiu, musela garda hlídat Gillův klíč, aby ho zase někdo neukradl jako skoro pokaždé. Tentokrát asistoval rejvízský přestavený - Standa Turek (garda už se bála, že na ně jde nějaký turek) a společně s Gillem vstoupili do vod jezírka aby ho otevřeli pro letošní sezónu. Potom se přihnala celkem silná bouřka a lidi se tak nějak automaticky schovali do suchých a na dobroty štědrých prostor Orlíku a Svobody. Program se tedy na nějakou chvíli přerušil a pokračoval tak nějak automaticky v sále Svobody. Tam hrála dechovka a pak vystoupil taneční soubor Antigoni - což se všem moc líbilo.. zní to jako klišé, ale fakt to bylo moc fajn.. No.. pak vznikl prostor pro odpolední pití.. to se taky všem moc líbilo.. jenže pak jsem si unaven udělal pauzu a večer jsem zamířil na svobodu, kde DJ Tommy hrál velmi slušně až do rána.. Na Penzionu orlík se sešli lidi, co koštovali víno - za 300,- kč byla neomezená konzumace a jak jsem později uviděl, tak jim moc chutnalo. Hrala jim tam echt cimbálovka, tak to bylo jak na Jižní Moravě. Díky dešti nikde nebylo večer plno, ale kdo zůstal nelitoval. Letos jsem byl požádán, abych něco natočil, sestříhat video bude chvíli trvat, pak ho sem umístím.. Fotek mám jen několik. Viz odkaz nahoře.

Celkově hodnotím jako velmi vydařenou akci! Opravdu se nikdo nemohl ani chvíli nudit. Pokud máte někdo připomínky, nápady nebo cokoli, prosím, můžete se tady pod článkem vyjádřit.. Díky!


Domů na úvodní stránku.

Na koncert v Lucerně jsem přišel pozdě. Důvod - parkování. Tak jsem přiběhl, u vstupu mi bratr nachystal lístek technika a já doufal, že se dostanu kamkoliv - jako vždy. HA! Sešel jsem pár schodů, šel přímo boční uličkou k pódiu a tam se lehce přehoupl přes ochranku. Sál v lucerně byl trošku temný, na koncertech rozhodně bývá světla víc.. Pan Roussos asi chtěl mít kapelu víc v pozadí. Právě končila druhá píseň a v tom okamžiku ke mě přistoupil dvoumetrový pořez, že prý média smí fotit jen první dvě skladby. Já mu ukazuju lístek technika a snažím se mu vysvětlit, že nejsem novinář. On se nevěřícně dívá na mou fotovýbavu a volá kámoše. Jemu vysvětluji, že můj bratr tady hraje na kytaru. Jdeme do kanceláře produkce, slečně jsem se asi líbil a dostal jsem jeden song navíc. WOW! Za další chvíli se ke mě blíží gorila a říká, že si můžu fotit celý koncert jak chci. Díky! :) 
Tak jsem se chopil foťáku a zkusil jsem s ještě pořád ne ve všech situacích odzkoušeným 80-200 f2,8 objektivem pracovat. No, nečekal jsem zázraky, Demise fotit šlo, ale ostatní - to byla tragédie. Schválně nebyli nasvícení, já se snažil co to šlo, ale vyšlo jen pár fotek.. no, co už.. Při focení jsem zjistil, že se na pódiu vlní celá sestava kapely Revelation :). Mrkněte se sami.
Jinak koncert - nic moc.. čekal jsem, že to bude horší..atmosféra celkem byla, Demis se spíš nehýbal, jen párkrát se postavil - na to, že mu je 65 mu asi zdraví moc neslouží. Pořád dokola křičel "are you ready for dance" a "I love you". No.. muzika to byla opravdu staršího data.. peníze bych za to asi nedal.. i když,, vidět žijící legendu.. ok, dobré..