A je to. RR2011 skončila.. sice to bylo zase dost náročné, ale zase to stálo za to! Ve čtvrtek večer jsem přijel, a v sobotu v podvečer mě to "vyplivlo" z toho šíleného kolotoče. Není čas vnímat čas! Měl jsem práci od sedmé rání do čtvrté ranní. 21 hodin na nohou je prostě hodně, jenže nelituji!
V pátek ráno jsem se vzbudil ve svém autě, složil sedadla a připojil se k první projíždějící sanitce. Bylo to kolem půl osmé. Sanitka jela podle itineráře a stejně jako loni byl první úkol pod lanovkou na Přemyslově. Následoval jsem první mezinárodní team který šel k zásahu. Na nic jsem se neptal a vždy se snažím odhalit pointu sám. 
Nebudu rozebírat odbornou stránku věci, odborník nejsem, ale šlo o záchranu 16ti měsíčního dítěte v křečích a bezvědomí, které po dvou minutách zásahu přestalo dýchat. Musím se přiznat, že mi při tom shonu běhal mráz po zádech.. Po dalších několika minutách resuscitace se objeví mladší bratr, který podá záchranářům bonbóny, co dal svému sourozenci. Záhada byla vyřešena.
Na druhý úkol vedla cesta lesní, celkem rozbitá. Blaváci jeli hrozně pomalu, navíc jsme se zasekli když vyvážecí souprava nakládala fůru dřeva. Dojeli jsme na místo druhého úkolu, kde v úvíznutém autě zůstala těhotná žena, která odmítala veškerou léčbu. Transport do porodnice nutný.
Další část - jízda v sedáku na laně - tipuju tak 100m. Extra body mohla posádka získat za koupel v potoce! :)
Dál jsem se sanitek už nedržel a jel jsem pod Dlouhé Stráně na hromadné neštěstí. Úkolem posádky bylo správně třídění zraněných, nějaké tepenné krvácení, pneumotorax, pak základní zaléčení, žádné extra fígle.
Následoval Musil. Vysoká glykémie pracujícího, velmi bohatého podnikatele. Zajímavá byla arogantní hysterická manželka mající "všude známé", která vyhrožovala posádce problémem, pokud vše nebude ok. Dodatečná otázka zněla jak zjistit glykemii, když přístroj ukazuje "HI". :)
Nejlepší denní úkol byl podle mne U srubu. Posádka vešla do scény s recepčním, hledat volající o pomoc. Ti nebyli k nalezení a při nahlédnutí do koupelny se objevil silný záblesk. Posádka měla zajistit místo vypnutím pojistek, zavolat policii a hasiče kvůli bezpečnosti a v koupelně se objevil jejich kolega, omráčený elektickým proudem. Musím říct, že to byl šok nejen pro mne. Způsob jednání zbylé posádky se trošku změnil a tady šlo hlavně o celkem stresovou situaci a reakce teamů! Některé reakce posádek mi zas přivodili husí kůžy. Dojemné :)
Tři noční etapy se letos odehráli v obci - žádný výjezd na ČH sedlo se nekonal. První kde jsem byl.. Auto, do kterého se nedalo nijak dostat, kolemjdoucí zavolal záchranku, protože už několik hodin tam jsou "uvězněny" dvě osoby - žena a muž. Při sexu muž umřel, měl 150kg a pootevřeným zadním okýnkem nešlo posádce nic zásadního udělat. Při úmyslu zavolat hasiče paní křičela, že hasiče ne, že její manžel má dneska službu. Takže trochu panická situace. :)
Další kousek byl na nádraží, v opuštěném vagónu squotovali tři mladí lidé. Důležité bylo najít jednoho z nich, schovaného za krabicí, pod dekou a zfetovaného toluenem. Perlička je, že některé zahraniční posádky si myslely, že toluen pacient požil a ne, jak je v tuzemsku běžnější, čichal.. zajímavé.. 
Poslední úkol přivezli Řekové. Lidé v Řecku poslední dobou nemají peníze na školky a dávají děti na hlídání prarodičům. Tam děti často nachází jejich léky (myslí si, že bonbóny) a požijí je. Pak je na posádce zjistit co a kolik. Tady byla zpestřením matka dítěte, lékařka v nedaleké nemocnici. Byla na posádku celkem sprostá, když mluvila s paramedikem, chtěla někoho "se vzděláním" a vyžadovala okamžitý odvoz k ní, což by ale bylo špatně. 
Aby byla RR kompletní, muselo se stát něco na ostro. Tentokrát jsem se do toho přimotal taky - jel jsem na jeden noční úkol za sanitkou.. ve stejném okamžiku jsme zahlédli v příkopě chlápka, který byl totálně dodřený, od krve, roztrhanou košili a lezl po čtyřech... našrot! Tak jsme ho chtěli dovézt domů - jenže byl celý od krve a do záchranky ho nechtěli - vtipné.. naštěstí jsme vyzvěděli, že bydlí jen kousek.. nakonec jsme ho nechali v hospodě po cestě k němu domů, kde měl kamarády.. ošetřit nechtěl/nepotřeboval..

No byl jsem toho plný, zimomriavky mnou několikrát proletěli. No,, než jsem si lehnul ve tři ráno do auta, tak jsem si říkal, že bych si na lepší spaní mohl dát pivo.. zcela nečekaně jsem se ve vinárně zasekl a šel spát za světla.. v pět..šest..? Uf.. to se mi nestalo několik let.. 
Ráno - spíš teda v poledne - se jelo na vyhlašování výsledků. Dokonce v tom nečase přistál i vrtulník - Jelda ho navedl precizně mezi auta, ceduli a sebe - už jsem skoro utíkal, že vrtulule něco trefí.. Nebudu se tady rozepisovat o výsledcích, ty jsou na oficiálních stránkách, ale národní kategorii RLP vyhrála naše Jeseníky Rescue Team - takže obrovská gratulace!! Nebát se zavolat v Jeseníku záchranku! :))
Musím moc moc poděkovat celému realizačnímu teamu RR, kteří mne poušteli opravdu všude a byli  - jako vždy - moc milí. Tito lidé musím říct udělali pro urgentní medicínu mnoho. Některé lidi už na RR potkávám patnáct let - když mi bylo 16, motal jsem se kolem RR1996, obdivoval jsem je všechny, hrozně mě to tehdy chytlo a od té doby jsem si nechal ujít snad jen dva ročníky. Všechny posádky mají můj obrovský respekt. Každý z nich někdy zachránil aspoň jeden lidský život - za což jim všem patří velké, neoddiskutovatelné DĚKUJI!